Text

Waldemar Matuška, Hana Hegerová
Tak abyste to věděla

1. Mar Dm ně si hlavu  A7 lámu, proč muži větši Dm nou
   neradi vi A7 dí dámu  Gm chladnou a nečin A7 nou,
   ne Gm dávno přišel A7  jeden, mi Gm lej a něžnej  A7 byl,
   a do Dm opravdy jemně,  A jemně m A7 ne oslo D vil:

R: Vy  D byste pořád seděla a nevydala h A7 lásku,
   a to se přece nedělá a já vás varu D ju,
   tak abyste to  G věděla, tak  B já vám vyznám  D lásku,
   tak abyste to věděla, tak  A7 já vás  D miluju.

2. Já nemám ráda muže, kteří se vnucujou,
   za prachy oni u žen si štěstí kupujou,
   to nejsou muži pro mne, mě nejspíš získá si
   ten, který přijde skromně a tiše prohlásí:
R:

3. Ten, který přišel včera do naší ulice
   za večerního šera, byl hezkej velice,
   oči mu něžně planou, jak se tak u mne ptá,
   a když mu řeknu "ano", tak tiše zašeptá:
R: