Text

Když se načančám

 A Rumělku ve tvá D řích, ležím v polštá E7 řích, to mě právě  A baví,
 A nic mě netí D ží jen si prohlí E7 žím všechny šperky co  A mám.
 A7 Tak svět mi radosti  D chystá a v  E7 kramflecích jsem si  A jistá,
 A když se načan D čám, když se načan E7 čám, když se načan A čám.

Po drahých kobercích chodit ve špercích, to mi zkrátka sluší,
hosty přijímám, jen se zajímám, copak ušít si dám.
A svět mi rukama tleská, jsem roztomilá a hezká, když se načančám,
když se načančám, když se načančám.

Jen  E já, jen  D já, o mě tu  A kráčí,
jen E  já,jen D  já jsem princezna  A tvá,
 A7 ta která udělá D  hačí a k E7  vladaření ji  A stačí,
 A když se načan D čá, když se načan E7 čá, když se načan A čá.

Čím je to čím, že spím-li či bdím, tak stále jsem švarná?
Příčinu znej, já ze všech jsem nej, že na sebe dbám.
Ať projdu zámkem či smrčím, jsem dokonalá a frčím,
když se načančám, když se načančám, když se načančám.

Jen já, jen já o mě tu kráčí, ....