Text

Znám jich moc

         Em                     A           Em 
1. Jsem vobyčejnej hlídač, mám domek za tratí
                                  A               Em 
   a chci vám zpívat o jednom, co u nás z vlaku spad',
        G                                A          Em 
   byl jedním z těch, co za lístek snad nikdy neplatí
      G                         A            Em 
   a vyberou si z vagónů, když mají velkej hlad.


2. Našel jsem ho ráno, já myslel, že jen spí,
   ležel v trávě a víc zblízka byla vidět krev,
   noha pryč, tak rychle řemen z brašny služební,
   a utáhnout, co síla dá, jak nás to učil šéf.

3. Když doktor sbalil kufřík, pohladil si vous,
   řek' jenom:"Pánbu pomáhej, zas brzy bude chlap,"
   a ten, když procit' k vědomí a pevně zuby skous',
   jen pohnul se a pověděl:"Já radši bych teď skáp'."

     G              Am            Em 
R: Znám jich moc a vím, že je to tak,
       Am                               Em 
   že jak zahouká vlak, jsou jako posedlí,
                  G                A          Em 
   z nich tuhle dnešní noc, když projel náklaďák,
      Am                        Em 
   o tom, co bylo pak, nikdo neví.


4. "Že máš dvě zdravý ruce," já mu říkal, "to buď rád,
   zůstaň u nás nadobro a budeš tu mít klid,
   u nás budeš dobře živ a nebudeš mít hlad,
   život je jen jedinej a dál se musí žít."

           Am                        Em 
R: + [: o tom, co bylo pak, nikdo neví ... :]