Text

Čas to vzal

       Dm                Bb                     Dm 
1. Nádraží večerní, kde nikdo z lidí úsměv neoplácel,
                                   Bb                        F
   vlak, co jsme jeli s ním, tady končil a zas do města se vracel,
                   Am              Dm 
   a my dva [: s bráchou šli jsme dál. :]


2. Nás budil v trávě den, my vídali, jak stromy ráno brečí,
   a do plamínků jen mlčívali spolu stejnou řečí,
   je to tak [: dávno a čas to vzal. :]

       F                    Gm                   Dm 
R: Už dávno bez koní, dva stíny opěšalejch námořníků,
       F                 Gm                      Bb
   postavy shrbený, co při hledání zašlejch okamžiků
                 Am            Dm 
   chtěly se [: toulat po hvězdách. :]


3. Písničky vohraný, co zpíval se mnou, opsal z mýho bloku,
   mý hlavě děravý napovídal občas ňákou sloku,
   léta je sbíral a všechny znal, léta všechny znal.

R:

4. Náš vymyšlenej svět byl bez tupců a taky bez chytráků,
   šlo v něm i nacházet, co sehnat nejde v žádným obchoďáku,
   třeba jen [: volnost na cestách ... :]