Text

Bílá hora

 Em  G
Rec: Osmého listopadu šestnáctset dvacet u letohrádku Hvězda na Bílé Hoře
zůstal z vojsk Království českého poslední praporec - moravský praporec Šlikův.
U zdi letohrádku padl do posledního muže. Píseň nazvaná Poslední Moravan.


    Em    G    Em  G   Em   G     Em       G Em 
1. Pod bílou zdí  má bláto barvu perleťovou
   G       D                   Em    G Em 
   a zvony odletěly za větrem do Říma,
          G   Em  G   Em    G      Em       G Em 
   obzor se rdí, můj táto, hanbou šarlatovou,
   G          D                    Em 
   už jsme tu osaměli, z kříže se nesnímá.


2. Prapory mdlé už pálí ruce vlajkonošů,
   jen oči pod přilbicí snad ještě doufají,
   a mlhy zlé se valí do děr od hrabošů
   i do ran na orlici, kterou už poutají.


    D                     Em 
R: Rudý kohout na obzoru roztahuje spáry,
     D                     Em 
   hřeben větru rozčesává pera plamenná,
    D                    Em 
   věřili jsme na pokoru u popravčí káry,
     D                    Em   B7   Em  G
   zlatá doba nenastává, bude kamenná.


3. Je prý to ctí až na dno, zůstat pod prapory,
   mít duši nestydatou a mozek bez ceny,
   být králem lstí a snadno vzít si bez pokory
   na svatbu se Zubatou železné prsteny.


4. Není to med, zas píti číši vrchovatou
   a věřit na proroky v chorálu polnice,
   sto černých let nám svítí hvězdou jedovatou
   na erbu pro otroky - pro naše dědice.


      Em   B    Em  G Em   B    Em  G Em  G Em  G Em 
R: + bude kamenná,   bude kamenná ...