Text

Helen


     D
1.  S ilnice jsou vlhký k ránu,
  Gm                        D
 j á vzpomínám na tvý oči, H elen,
    D
 na chléb s máslem, bílou kávu,
  Gm                      D
 t ělo hebký jako trávu, H elen,
 Emi          F#mi
  udejchanej p olibek
      G                B            D
 se šp etkou strachu, ž e se někdo d ívá,
 to zbylo ti z tvejch patnácti
     E9            Gm          D
 i s  úsměvem, co r ozpaky zakr ývá.


Dál jsou to vlasy žlutý tak,
že ve slunci se na ně dívat bolí,
a tváře zvlhlý od potu,
co při polibku zachutnají solí,
oči svítí v letních ránech
někdy víc než slunečnice květ,
to všechno, Helen, poukázkou je
na pár dalších spokojených let.


Silnice jsou vlhký k ránu
a s nima i moje oči, Helen,
vzpomínám, jaký to bylo,
stop' jsem vůz, co jede kilo, Helen,
/: oběd dám si v bistru v městě,
kam jsem vlastně vůbec nechtěl jet,
potkám tě zas za pár pátků,
pro pár dní snad nezboří se svět. :/