Text

                                       
  1. Z A prošlých D bran mám ztvrdlou A kůži, z poká G ní A mám ztichlý D hlas

    A usí D nám, na prsou A růži, kráčím G tam, A kam poutník D Čas,
           
   v myšlen F#mi kách se potká Bmi s pýchou a G úctu obchá A zel,
         
    A pozná D ní, den ze dne A vzrůstej, varuj G nás A všech příštích D zel.

2. Z písní znám, že lidé selžou, v očích strach a příkoří,
   zabíjí své vlastní stíny, v touze mít jdou pokořit,
   lhostejní jsou k trnům zvůle, když lásku potřísní,
   poselstvím být, čistým štítem, modlitbou, jak přežít s ní.
       
3.   B Každý E z nás se z bídy B schoulí k výmlu A vám a B ústup E kům,
    
    B posklá E dá si vůli B z boulí, sladí A styl B a faleš E strun,
              
   [: každý G#mi z nás už cítil C#mi lítost A a sílu smíře B ní,
              
       B hledat E ráj je lidský B úděl, víra A v něj B nás nezmě E ní. :]